Fresh UMPRUM Ideas

V úterý 29. 1. 2019 jsem využila poslední možnosti shlédnout jednu z největších přehlídek prací studentů vysokých uměleckých škol, zimní Artsemestr na pražské UMPRUM. Hned na úvod musím poznamenat, že tento článek si neklade za cíl jakkoli recenzovat. Ba ani množství fotografií z jednotlivých ateliérů nemá v podtextu nějaké hodnocení. (A pokud, pak jsou mé schopnosti fotografa s mobilem za korunu.) Možná logicky jsem se zabývala více plastickými obory, neboť jsem mimo jiné kurátorkou právě sbírky soch.

Moje cesta pochopitelně započala v sochařském ateliéru. Koncentrace objektů na metr čtvereční byla opravdu vysoká. Mezi exponáty se dalo procházet jen s velkou obezřetností. Semtam se dalo i sehnout k přiloženým textům, občas již opatřeným otiskem čísi podrážky. Vedoucí ateliéru: Mgr. Edith Jeřábková, Tomáš Uhnák (ZS 2018/19), Dominik Lang (ZS 2018/19 sabatikl), dílna sochařských technik a asistent ateliéru: Jan Haubelt

Přes Zuby Kláry Čermákové vidíme Fragmenty Nicolase Prokopa na červeném koberci a nástěnnou instalaci Vojtěcha Hlaváčka. Emoce zjitřuje (alespoň u mě to 100% zafungovalo) dílo Davida Střelečka Paravan, zabývající se tématem Protézy (na snímku vpravo).


Stážistka Veronika Čechmánková.

Stážistka Minami Nishinaga reaguje na rozdílnost kulturního i jazykového prostředí, mimo jiné na české zdrobnělinky.  

Ruta Putramentaite nabízí řízenou meditaci/zpověď v kápi/jeskyni.

U vstupu do Ateliéru ilustrace a knižní grafiky vítala návštěvníka po jednotlivých kapitolách dávkovaná kniha Hobit J. R. R. Tolkiena. Každý jednotlivý sešit zpracoval student ateliéru od sazby až po ilustrace. K dívání a ke čtení toho bylo v ateliéru, vedeném Jurajem Horváthem (Juraj dlouhodobě tvoří vizuální styl jihlavského dokumentárního festivalu) a asistentkou Michaelou Kukovičovou, mnoho. Vypovídajících fotek je naopak, bohužel, málo. Jednou si jistě ušetřím na telefon s lepším foťákem...


Darjan Hardi

Pohled do jedné z expozic ateliéru Fotografie.


Ve vysoké koncentraci projektů s otevřenými otázkami má možná člověk tendenci se přimykat k jasným vzkazům. Pokud jsem se zorientovala na plánku, je autorkou vtipného stolu se sociálním přesahem Iryna Drahun.


Zadání studentům atelieru Skla, vedeném Rony Pleslem a asistentkou Klárou Horáčkovou, nabídlo široké výrazové pole. V instalci si klidně sousedily ostatky svatých s pozůstatky flámů. Pravda, party možná stále probíhala, což prozrazovala i mírně znavená nafukovací dekorace nad vstupními dveřmi.


V horním plánu plující uranové lahve Adama Hanšuta kontrastují patrně ve všech smyslech toho slova se srdcem Dominiky Petrtýlové.

V popředí opět práce Dominiky Petrtýlové, vpravo relikviář Mariety Tedenacové.

Jak to dopadne, když se smísí posvátné a světské?

Skleněná jehla zavěšená na hroznu balonků Davida Šediny. Tady by mě zajímalo, které z témat student pojednával, zda to nebyla obě dvě najednou? 

Tahle fotografie vznikla kvůli identifikaci. Nicméně pouze tady se podařilo zachytit skrytou krásu relikviářů ve zpracování stážistky Eleny Scholz.

Už jste se někdy po vzoru akčních hrdinů přenesli na lustru z jedné strany místnosti na druhou? Já jsem to ani tentokrát neriskla, ale představa je to stále lákavá. Autorka: Brina Steblovnik.

Studenti Ateliéru tvorby písma a typografie se dotkli finančního sektoru. Jednak zpracovávali font inspirovaný libovolnou světovou bankovkou, jednak design nového českého národního papírového platidla, jakož i stále chybějící grafický symbol české měny. Sluší se dodat, že vedoucí atelieru je Karel Haloun s asistencí Tomáše Brousila a Radka Siduna. Dohlížející student mě ochotně provedl expozicí a pochlubil se i čerstvou publikací, která pamatovala podobně jako vystavené bankovky i na UV ochranné symboly.


Rychlý vhled do Atelieru keramiky a porcelánu pod vedením Maxima Velčovského a asistenta Milana Pekaře. Na krách plují po podlaze křehká díla reagující na čtyři různorodá zadání.


Fascinoval mě domov Terezy Slukové.

Oděvní návrhářství je pro mě jeden z nejvzdálenějších světů, přiznávám. Zaujala mě odlehčená instalace a fantastická barevnost. Vedoucí ateliéru: Pavel Ivančic, odborná asistentka: Alice Klouzková.



Ateliéru K. O. V. Koncept - Objekt - Význam Evy Eisler a asistenta Petera Demka vévodila svítidla. Zadání však byla tři: krbové náčiní se stojanem na dřevo, šperk na téma Freedom a lampa s přesahem do uměleckého objektu.


Lampa Orbis Báry Lexové.

Ondřej Stára vytvořil objekt, který by skvěle zapadl do naší právě probíhající expozice Society of Shame.

Opravdu doufám, že jsem se nespletla: Ateliér designu oděvu a obuvi, vedoucí ateliéru Liběna Rochová, asistent ateliéru, Vojtěch Novotný, zvláštní projekty a zahraniční spolupráce & metodik Katedry užitého umění Michal Vaníček. Na téma udržitelnosti opravdu svérázně reagovala Agáta Seeháková.



Na závěr by se hodilo shrnutí. Ač se mi i letos podařilo potkat několik známých mávajících znuděně rukou, musím smeknout minimálně před nasazením pedagogů, asistentů a dílenských pracovníků. Oblíbené fráze, jak se vše opakuje a že mladá ganerace jen klouže po povrchu, u mě nenacházejí odezvy. Zaujalo mě, že mnoho prací i ateliérů se prezentuje pouze v angličtině. Možná je to odpověď na naše někdy až příliš kritické nahlížení. O mladé umělce a designery bývá často větší zájem v zahraničí.

Přiznávám, spousta ateliérů zde není zmíněna a díky rychloprohlídce mohou, a asi i budou mé postřehy působit velmi povrchně. Abych toto zdání proměnila v jistotu, nabízím výstupy ze své oblíbené výzvědné činnosti mimo výstavní prostory. Objekty samovolně vznikající z důvodů praktických i etických, z čisté radosti, z přebytku tvůrčích nápadů, nebo naopak ze zoufalství a neschopnosti pohnout společenskými jevy či vlastní situací... a teď co k čemu patří?






Dialogem z dámské toalety uzavírá svou stať Ilona Staňková.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

...z výstavy Sochy mluví: Hana Wichterlová-Stefanová

Ze sbírek... Nataša Gollová

(Ne)poučitelný autodidakt