blOGV

Do Liptovského Mikuláše jsme jeli pro Včelí obrazy. Jan Karpíšek je vystavoval v kulturním prostoru Diera do sveta a odtamtud putovaly k nám do Galerie Alternativa. Daleká cesta vinoucí se také beskydskými a tatranskými zákruty stála za to. Liptovský Mikuláš leží mezi Tatrami, poblíž nádrže Liptovská Mara, a spojuje v sobě atmosféru podhorskou a rekreační. Kulturné centru Diera do sveta leží hned na hlavním náměstí Osvoboditelů v komplexu městského úřadu. Spravuje ji stejnojmenný spolek a je to skvělé spojení kavárny a knihkupectví s pravidelným programem výstav, koncertů, přednášek, promítání a tak dále. Pořádají festival literatury a umění Mobilis. Podporují lokální tvůrce a výrobce. Zaměřují se na pochoutky s příběhem. Ačkoliv v pondělí, kdy jsme dorazili, neměli mít otevřeno, tak otevřeno měli, a to až do devíti večer. Zrovna tam vystavovala Małgorzata Mirga-Tas, autorka polsko-slovenského původu, která při vytváření svých pestrobarevných scén ze života Romů kombinuje malbu s růz

Co je to lidské? Dost často  narážím na to, že někdo vykládá, že je něco přirozeného a že se chová vlastně přirozeně. Tak to lidské je nepřirozené. Když dáš podnikateli kus lesa, tak co s tím udělá? Samozřejmě, vykácí, prodá, udělá z toho parkoviště, postaví obchoďák. On se chová se přirozeně. Jako šelma, jako bestie. Naprosto nepřirozené, proti lidské přirozenosti je: „No a co, tak to nechám být, ať je les lesem. Komu to jako může vadit?“ Jan Moravec vystudoval střední zemědělskou školu. "...to byl ještě bolševik, časy kádrových posudků, takže jsem byl vůbec rád, že jsem se na nějakou střední školu dostal", říká o své klikaté životní cestě grafik a malíř, který si svůj život jinde než na Vysočině nedovede představit. Náš rozhovor do knihy o umělcích Vysočiny se trochu protáhl. Jeho slova se mi opětovně vynořují z paměti, často v souvislosti s právě probíhající výstavou Jak lesy myslí. Formát rozhovoru je však neúprosný. Ty odbočky a zálivy v řeči mi však připadají obzvl

V červenci jsme se vydali představit naši výstavu Jak lesy myslí až do Beskyd. Historik umění, kurátor a poutník Jiří Zemánek zde v rámci pravidelných aktivit spolku Pilgrim uspořádal mezioborový seminář Začněme od lesa: Seminář Potulné univerzity přírody s podtitulem o budoucnosti lesů a lidského společenství v době krize klimatu .   Seminář byl věnován fotografu Rudolfu Jandovi , který se svými jedinečnými fotografiemi pralesních společenství objevil ve 30. letech minulého století kouzlo Beskyd a přispěl k tomu, že se podařilo uchovat beskydský prales Mionší ve stavu přirozeného vývoje. Poselství semináře shrnuje tato vybraná citace: Spíš než abychom lesům a stromům vnucovali zjednodušené vzorce našeho ekonomického myšlení, bychom se měli učit je pečlivě pozorovat, důvěrně je poznávat, dokázat jim naslouchat. Stromy nejsou žádné biologické stroje na dřevo, ale, jak ukazuje nejnovější vědecký výzkum, jsou to vnímavé inteligentní sociální bytosti, které po

…bylo téma letošního příměstského tábora pro děti ve věku od 6 do 12 let. Deník si děti vedly od prvního dne. Jeho cílem nebylo přesně zapisovat, co se odehrálo od rána do odpoledne, kdy si rodiče děti vyzvedávaly. Byla jim ponechána volnost v projevu, nemusely psát (některé to ještě ani neuměly), ale stačilo si udělat poznámku, obrázek, značku, jednoduchou ilustraci ke každému dni. Během tábora se táborníci seznámili s výstavami na obou budovách galerie. K výstavě Otakara Lebedy vytvářeli variaci na jeho krajinářské náměty a k expozici Jak lesy myslí byla připravena pátrací hra, spojená s výrobou vlastního stromu. Během celého týdne si děti vyzkoušely různé techniky a náměty jako například portrét a autoportrét inspirovaný vlastní fotografií, krajinomalbu vytvořenou temperou a houbičkou, zátiší za použití štětce, který držely nohou a ústy. Jeden den jsme vyrazili na výlet vlakem do Bransouz a s povděkem využili místního přírodního koupaliště k osvěžení v parném dni. Celý tv

V závěru července se čtyřčlenná delegace z OGV vydala směr Hluboká nad Vltavou, kde jejím cílem byla Alšova jihočeská galerie a v ní právě se konající výstava české krajinomalby ze sbírek pojišťovny Kooperativa. Při příležitosti této návštěvy jsme samozřejmě zavítali i do stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy a ujít jsme si nenechali ani výstavu ilustrací Františka Kupky Člověk a Země . Naše pozornost byla ovšem upnuta především právě na výstavu krajinomalby, ve které se nachází díla takových autorů jako František Skála, Julius Mařák, Václav Rabas, Antonín Chittussi, Otakar Lebeda, Jaroslav Panuška, Antonín Slavíček, Alois Kalvoda, Antonín Hudeček, Kamil Lhoták a mnoha dalších známých i méně známých tvůrců. Autorkou fotografií je naše galerijní kurátorka a zároveň specialistka na krajinomalbu Jana Bojanovská. česká krajinomalba / ze sbírek pojišťovny kooperativa Více zde: https://www.ajg.cz/vystavy2/pripravujeme/ceska-krajinomalba-ze-sbirek-poji