Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2020

Téma z depozitáře: SPORT II

Obrázek
Tentokrát jsme z depozitářů OGV v Jihlavě, v rámci našeho "sportovního" tématu týdne, vybrali zástupce zimních sportů. Lyžování je u nás, stejně jako cyklistika v létě, všeobecně oblíbeným sportovním vyžitím v zimních měsících. Námět lyžařů ve svém díle zpracoval malíř a grafik Karel Němec (25. 10. 1879 - 17. 6. 1960), jehož život i dílo bylo úzce spjato s Novým Městem na Moravě, kde se narodil i zemřel. Jako jediný syn místního hospodáře, který provozoval sedlářské řemeslo, byl předurčen k pokračování v rodinné tradici. Ovšem po absolvování novoměstské reálky a dvouletého studia němčiny v Jihlavě byl přijat do soukromé krajinářské školy Aloise Kalvody a roku 1903 odjel i přes nesouhlas rodičů do Prahy. Roku 1907 byl přijat do SVU Mánes a v roce 1910 na Akademii výtvarných umění k profesoru Hanuši Schwaigerovi. Ještě téhož roku ovšem jeho otec zemřel a syn byl nucen se z existenčních důvodů vrátit do Nového Města a ujmout se hospodářství. Nadále se však věnoval výtvarné tvorb

Téma z depozitáře: SPORT

Obrázek
Dalším tématem našeho online projektu (cyklu) představující veřejnosti díla z depozitářů OGV v Jihlavě je "SPORT". Opět jsme mohli vybírat z našeho bohatého sbírkového fondu, protože také toto téma je poměrně hojně zastoupeno. Vzhledem k tomu, že se příroda již probudila, dny se prodlužují a počasí nám přeje, mnozí z nás vyrážejí na výlety do okolí. Podle vzdálenosti, chuti i naší zdatnosti chodíme pěšky, jezdíme autem nebo spojíme příjemné s užitečným, uděláme něco pro své zdraví i kondici a vyrazíme ven na kole. Bohumír Matal, Cyklisté, 1958, olej, plátno K tomu nás může motivovat dokonce i umění, dnes například v podobě obrazu Bohumíra Matala „Cyklisté“ z roku 1958. Toto téma se v Matalově tvorbě objevilo již v roce 1946, ovšem tehdy jako vyjádření představy člověka ovládajícího stroj. V letech 1952-1959 vytvořil tento brněnský rodák (jeho životní osudy i dílo jsme si podrobněji představili nedávno) sérii obrazů s námětem cyklistů, tentokrát ve smyslu člověka sportujíc

Téma z depozitáře: DĚTI II

Obrázek
V rozsáhlé kolekci děl Otty Stritzka, kterou naše galerie disponuje, najdeme i Melancholickou dívku - další příspěvek k našemu tématu týdne, kterým jsou "děti". Otto Stritzko, Melancholická dívka, kvaš, lepenka Melancholická dívka (je bez datace, ale lze ji zařadit k pracím ze 60. let) je malována temperou na lepence, Stritzkovou oblíbenou technikou. Obraz znázorňuje moderní slečnu (s růžovým náhrdelníkem) uprostřed blíže neurčené barokní zahrady či parku (stylizované dekorativní vázy), jak nostalgicky vzhlíží do klenby stromů a keřů. Je konfrontací mládí s uplynulým časem i netečností přírody — historické a přírodní obklopující polo-postavu je stylizovanou kresbou provázáno v jakýsi prales — živel. Otto Stritzko (1908 — 1986) byl malíř, grafik a ilustrátor, živil se ale převážně restaurováním. Od r. 1940 žil ve Staré Říši. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Bendy a prof. Hoffbauera. Na výtvarnou scénu vstoupil těsně před II. světovou válkou, je tedy gener

Téma z depozitáře: DĚTI

Obrázek
Na téma "děti" vybíráme ze sbírek Oblastní galerie bronzový reliéf Karla Hyliše nazvaný Děvčátko (1952). Dílo tiše a skromně adoruje křehkost znovuzrozeného života, drobnou, čistou radost, propojení s přírodou. Karel Hyliš zpracoval námět s živostí až malířskou. Děvčátko v pravé ruce pozdvihuje křehký květ, pohled upírá před sebe. Květ i ruka dívky graduje z ryté kresby, jemně se vymaňuje z impresionisticky rozvlněné plochy. Stejně živě působí modelace hlavy. Jsme svědky okamžiku - jakéhosi vytržení - děvče by se mohlo v mžiku nadechnout a odběhnout zpět za svými hrami. Karel Hyliš, Děvčátko, 1952, reliéf, bronz K motivu dívky s květem se Karel Hyliš opakovaně vracel, použil jej i ve spojení s tématem Jaro na Vysočině. Před několika dny dovršil sochař a medailér Karel Hyliš (*1928) devadesáti tří let. Svá studia započal na Státní škole keramické v Bechyni v roce 1945. Na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou byl přijat v roce 1948, jeho učiteli byli O. Eckert, J. Bauch, K. Li

Téma z depozitáře: JARNÍ PŘÍRODA II

Obrázek
Jarní probouzející se příroda je krásná, inspirující a naplňuje nás optimismem. Vše je v rozpuku, rodí se nová mláďata, rozkvétají louky, stromy a keře. Na toulkách krajinou, kterou v současné složité době navštívil snad každý z nás, je možné vidět například první bílé či růžové voňavé květy šípkových růží, vykvétající koncem května na divoce rostoucích keřích. Růže šípková patří mezi léčivé rostliny, její plody (šípky) jsou bohaté na vitamíny, zejména vitamín C, ale je i zdrojem dalších zdraví prospěšných látek. Otto Stritzko, Krajina s šípkovou růží, 1958, kvaš, tužka, lepenka A právě motiv šípkové růže zachytil na své kresbě český malíř, grafik a restaurátor Otto Stritzko, rodák z Vysočiny. Jeho Krajina s šípkovou růží je jednou z mnoha prací tohoto umělce zastoupených ve sbírkách OGV. Jedná se patrně o přípravnou knižní ilustraci zachycující větvičku této rostliny, jejíž růžový kvítek rozkvétá na pozadí krajinného záběru s naznačenou architekturou kostela a vesnických stavení.

Téma z depozitáře: JARNÍ PŘÍRODA

Obrázek
Ze sbírek OGV v Jihlavě bychom chtěli v rámci daného tématu představit Honsův obraz " Jarní krajina ", vzniklý pravděpodobně v letech 1917-1920. Na téměř čtvercovém formátu je zachycen bohatě kvetoucí ovocný strom, stojící na rozkvetlé louce. Za ním se částečně skrývá vesnické stavení s doškovou střechou a k němu se vine úzká v trávě vyšlapaná cestička, vybízející diváka k návštěvě tohoto malebného venkovského zákoutí. Tento drobný olej je typickou ukázkou malířské tvorby Jana Honsy, založené na trvalém a hlubokém kontaktu s přírodou, v níž vyrostl, a kterou tak dobře a důvěrně znal. Uměl prostě zachytit ráz i náladu kraje, zvláště v lesních motivech a v idylických krajinách s kvetoucími stromy a typickými venkovskými chalupami. Vytvořil zcela osobitý a nezaměnitelný malířský styl, vyznačující se živou barevností a spojující evropskou impresionistickou až pointilistickou techniku se stylizovanými prvky ryze české venkovské secese, odkazující na dekorativní motivy lidového náb

Téma z depozitáře: POHÁDKA II

Obrázek
V pondělí jsme Vám v rámci našeho „pohádkového“ týdne představili Prtioko Jaroslava Panušky, a i přesto, že jsou naše depozitáře plné „pohádkových“ děl, opět jsme sáhli po jednom z naší rozsáhlé Panuškovy kolekce: Jaroslav Panuška st., Plevník, 1902, kvaš, tuš, papír Jaroslav Panuška čerpal své fantaskní motivy z lidových pověstí a pohádek, kolem roku 1902 se v jeho díle objevuje figura plevníka. Plevník či plivník je bytost ze slovanského folkloru, většinou má podobu kuřete a trochu ďábelský charakter. Hospodář ho krmí tím, co sám jí, výměnou za blahobyt a často i vlastní duši. Získejte od nás knihu rozhovorů s umělci z Vysočiny Tam u šraňků bude přístaviště ! Na email ogv@ogv.cz nebo do komentářů pod tímto příspěvkem na našem facebooku nám napište/pošlete Vaše oblíbené umělecké dílo, které zobrazuje nějakou pohádkovou, fantaskní či mytologickou postavu. V neděli 26. dubna vylosujeme výherce publikace.

Téma z depozitáře: POHÁDKA

Obrázek
Jako první téma našeho nového online projektu (cyklu), ve kterém Vám budeme i nadále představovat díla z našich depozitářů, na něž naváží další tematické aktivity, jsme zvolili "POHÁDKU". Pohádky mají rády děti, ale i dospělí, a proto věříme, že Vás pohádkové tvoření bude bavit. Ve sbírkách OGV v Jihlavě je toto téma poměrně hojně zastoupené zejména v dílech přelomu 19. a 20. století, kdy byly pohádky a lidové báchorky velmi oblíbené. Například v rozsáhlé kolekci tvorby Jaroslava Panušky patří k této pohádkově fantaskní tematice obrazy "Vodník", "Plevník", ale především jednoznačně nejoblíbenější Panuškovo dílo mezi zaměstnanci galerie - " Prtioko na vandru ". Jaroslav Panuška st., Prtioko na vandru, olej, lepenka, 33,5 x 50 cm  Malíř a ilustrátor Jaroslav Panuška st. (3. 3. 1872 Hořovice – 1. 85. 1958 Kochánov) byl velmi všestranný a osobitý představitel české výtvarné scény. Své dětství prožil ve východních Čechách, ale rodina se brzy přes

...z výstavy Sochy mluví: Jan Bauch

Obrázek
Malíř a sochař, ale také ilustrátor a spisovatel Jan Bauch (1898–1995) prožil dlouhý a plodný život, zanechal nám přes tisícovku svých děl. Vyrostl a vyučil se v dílně svého otce, respektovaného pražského řezbáře a pozlacovače. Janovo studium na Uměleckoprůmyslové škole přerušila první světová válka. Bojoval v Uhrách a v Rumunsku. Zdecimován válečnými traumaty se vrací zpět do školy, kde nachází oporu ve V. H. Brunnerovi. Spřátelí se s Josefem Kaplickým, oba pokračují ve studiu na Akademii výtvarných umění. Tam se Jan Bauch setkává s Otto Gutfreundem. Po konfliktu se svým profesorem Maxem Švabinským opouští Bauch akademii a se sochařem Karlem Pokorným odjíždějí do Paříže, kde se „umění a výtvarný život prostupují“. Těmito slovy by se dala charakterizovat i živelná, „barokní“, okouzlením a barvami sycená malba Jana Baucha. Sám autor se nazývá „malujícím sochařem“. Jeho osudové rozkročení mezi malbou a sochou můžeme vnímat jako jedno z dramat, charakteristických pro Bauchovu tvorbu. Přes

Ohlédnutí za galerijní výzvou pro děti...

Obrázek
Ze zaslaných dokladů pramení, že Anděl může být dítě (Ela, Kája), dospělý (maminka), dospívající, princezna, celá královská rodina, nebo dokonce nehmotné zjevení tvarované pouze světlem a tmou. Někteří Andělé nám přináší zprávu o možnosti uzdravení od nemoci tady se dovídáme, že andělská může i rostlina, nebo její esence... ale překvapivě i hruška Matylda! Stejné je to i s povahovými rysy nebeského posla, ty často prozrazuje barevnost. Někteří andělé jsou úkazy spektrálními, zjevujícími se v podobě mnohobarevné duhy (nebo jen nosí pruhy?), někteří září zlatem jako slunce, ale jsou i tací, kteří v sobě spojují světlou i temnou stranu. V ustrojení andělů převazuje spolu s bílou barva modrá, ale někteří dávají přednost bohatému dekoru, či geometrickým vzorům.  I mezi anděly jsou multiinstrumentalisté, kteří hrají na cokoli, co je napadne. Jiní členové nebeské kapely ale na svůj nástroj pilně trénují. Anděl–pištec s blankytnými křídly, očarován svou hudbou vzhlíž