blOGV

V úterý 29. 1. 2019 jsem využila poslední možnosti shlédnout jednu z největších přehlídek prací studentů vysokých uměleckých škol, zimní Artsemestr na pražské UMPRUM. Hned na úvod musím poznamenat, že tento článek si neklade za cíl jakkoli recenzovat. Ba ani množství fotografií z jednotlivých ateliérů nemá v podtextu nějaké hodnocení. (A pokud, pak jsou mé schopnosti fotografa s mobilem za korunu.) Možná logicky jsem se zabývala více plastickými obory, neboť jsem mimo jiné kurátorkou právě sbírky soch. Moje cesta pochopitelně započala v sochařském ateliéru. Koncentrace objektů na metr čtvereční byla opravdu vysoká. Mezi exponáty se dalo procházet jen s velkou obezřetností. Semtam se dalo i sehnout k přiloženým textům, občas již opatřeným otiskem čísi podrážky. Vedoucí ateliéru: Mgr. Edith Jeřábková, Tomáš Uhnák (ZS 2018/19), Dominik Lang (ZS 2018/19 sabatikl), dílna sochařských technik a asistent ateliéru: Jan Haubelt Přes Zuby Kláry Čermákové vidíme Fragmenty Nicolase Prokopa na...

Zápůjčku děl pro připravovanou výstavu Františka Mořice Nágla jsme spojili s krátkou exkurzí. Rychloprohlídku města a expozice v Magdeburských kasárnách nám zprostředkovala Veronika Slavíková z Památníku Terezín. Galerijní vůz tentokrát svezl i zájemce o kontext k výstavě jihlavského malíře, který během nedobrovolného pobytu v Terezíně vytvořil cenné dílo nejen pro historiky. Dovolila jsem si účastníky cesty požádat o zodpovězení několika anketních otázek: 1) Překvapil vás nějak  Terezín? 2) Jaké vám utkvěly obrazy, pocity, zážitky? 3) Vyvolala ve vás prohlídka města a expozice v Magdeburských kasárnách nějaké otázky? Jitka Vostálová, hospodářka: 1) Velmi mě zaujaly pevnosti kolem Terezína a jaký měly účel, hlavně kanály, které se daly napustit vodou v případě ohrožení. Vždycky jsem Terezínem jenom projížděla a nikdy jsem neměla odvahu se tam zastavit. Vždycky jsem si myslela, že v pevnostech byli vězněni právě Židé za 2. svět. války...

Do Liptovského Mikuláše jsme jeli pro Včelí obrazy. Jan Karpíšek je vystavoval v kulturním prostoru Diera do sveta a odtamtud putovaly k nám do Galerie Alternativa. Daleká cesta vinoucí se také beskydskými a tatranskými zákruty stála za to. Liptovský Mikuláš leží mezi Tatrami, poblíž nádrže Liptovská Mara, a spojuje v sobě atmosféru podhorskou a rekreační. Kulturné centru Diera do sveta leží hned na hlavním náměstí Osvoboditelů v komplexu městského úřadu. Spravuje ji stejnojmenný spolek a je to skvělé spojení kavárny a knihkupectví s pravidelným programem výstav, koncertů, přednášek, promítání a tak dále. Pořádají festival literatury a umění Mobilis. Podporují lokální tvůrce a výrobce. Zaměřují se na pochoutky s příběhem. Ačkoliv v pondělí, kdy jsme dorazili, neměli mít otevřeno, tak otevřeno měli, a to až do devíti večer. Zrovna tam vystavovala Małgorzata Mirga-Tas, autorka polsko-slovenského původu, která při vytváření svých pestrobarevných scén ze života Romů kombinuje malbu s růz...