Místa ve stálé expozici

Taky se vám stává, když přijdete na nějaké místo, když očima zabloudíte na nějaký detail, třeba trhlinu v asfaltovém chodníku, že náhle s přesnou určitostí víte, že jste tu už byli, na tuto trhlinu se dívali a s jistotou také víte, na co jste v tu chvíli mysleli?

Zajímavé v tomto ohledu bývají výlety na místa, kam člověk zabloudil naposledy hodně dávno a návštěva cestiček kolem domova raného dětství se pak může stát i průzkumem hlubšího podvědomí. Jakoby místa v sobě nějakým způsobem uchovávala myšlenky a děje, jejich otisky. Když pak pomyslíme, že konkrétní místo v prostoru existuje spousty let, staletí a třeba i myriády věků… 
Co všechno v sobě může zachycovat, nést?

I umělecká díla vznikají na nějakém místě v prostoru. Možná i jejich otisk v tom místě zůstal, ale často takové otisky nejsou jednostranné. I místo se otiskuje v tom, co jím prochází. Když jsem prošel kolem asfaltové trhliny, vrátila se mi myšlenka tam ukrytá a tím změnila tok mých myšlenek a vlastně pak třeba i průběh celého dne a dalších dní. Stejně tak umělecká díla v sobě patrně nesou otisk konkrétního místa, kde vznikla. Nejčastěji se to děje zcela nepostižitelně.

Velice často je ale otisk místa v uměleckém díle záměrný – ať už se jedná třeba o malbu zátiší, portrétu nebo krajiny. Zvlášť u krajin je pak časté, že některá místa byla zobrazována opakovaně. V uměleckých dílech pak někdy máme zachycena místa v proměnách různých staletí. Z těchto záznamů pak vysvítá tajemné tušení mnoha různých proměn, stop dějů a spletitostí různých osudů.

Tento úkaz jsme se rozhodli sledovat a stopovat i v dílech, které jsou ve sbírkách jihlavské galerie. Můžeme tu vybírat z více než šesti tisíc děl a v této spoustě můžeme snadno pátrat po stopách a otiscích zajímavých míst.

V tuto chvíli vystavujeme v rohu patrového ochozu renezančního domu, pod štukaturou stropu více jak tři sta let starou, hned vedle půlkruhové niky, 
kam pravidelně v určitou denní dobu proniká stín kovaného zábradlí - nový obraz z cyklu "MÍSTA".

Je na něm v éterickém rozechvění vyobrazen kostel v Loukově. Jistě Josef Bulant velmi dobře věděl, proč se rozhodl malovat právě toto místo.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proč vydáváme noviny

Z reakcí studentů střední umělecké školy na komentovanou prohlídku Lubomíra Typlta

Jak jsme jeli na návštěvu do Humpolce