Ze sbírek OGV v Jihlavě bychom chtěli v rámci daného tématu představit Honsův obraz " Jarní krajina ", vzniklý pravděpodobně v letech 1917-1920. Na téměř čtvercovém formátu je zachycen bohatě kvetoucí ovocný strom, stojící na rozkvetlé louce. Za ním se částečně skrývá vesnické stavení s doškovou střechou a k němu se vine úzká v trávě vyšlapaná cestička, vybízející diváka k návštěvě tohoto malebného venkovského zákoutí. Tento drobný olej je typickou ukázkou malířské tvorby Jana Honsy, založené na trvalém a hlubokém kontaktu s přírodou, v níž vyrostl, a kterou tak dobře a důvěrně znal. Uměl prostě zachytit ráz i náladu kraje, zvláště v lesních motivech a v idylických krajinách s kvetoucími stromy a typickými venkovskými chalupami. Vytvořil zcela osobitý a nezaměnitelný malířský styl, vyznačující se živou barevností a spojující evropskou impresionistickou až pointilistickou techniku se stylizovanými prvky ryze české venkovské secese, odkazující na dekorativní motivy lidového náb...
Stálá expozice OGV v Jihlavě je přehlídkou toho nejlepšího, co může galerie ze svých sbírek veřejnosti představit. Jedním z nejznámějších a nejvíce reprodukovaných děl je zde k vidění drobná Chittussiho malba, uváděná pod názvem Jihlava. Tento významný český krajinář 19. století se při svých toulkách po českých a moravských městech a vesnicích často vracel do svého rodného kraje a několikrát také navštívil právě Jihlavu (v letech 1884-1886 a v zimě 1889), kde vytvořil hned několik olejomaleb. Antonín Chittussi, Jihlava, 2. pol. 80. let 19. st., olej, dřevo, OGV v Jihlavě Antonín Chittussi (1847 – 1891) se narodil v Ronově nad Doubravou, v rodině kupce italského původu. Studoval umění na pražské Akademii, ale také v Mnichově a ve Vídni. Na jaře roku 1879 odešel do Paříže a až do své smrti pobýval střídavě ve Francii a českých zemích. Jeho tvorba prošla tematickým vývojem od historické malby, portrétů a žánrových námětů až k plenérovému krajinářství. Ve Francii pod přímým vlivem mal...
Jednu z nejdůležitějších částí sbírkových fondů OGV v Jihlavě, a tedy i její stálé expozice, tvoří početný soubor obrazů Skupiny 42, jejímiž členy byla ve 40. letech nastupující generace mladých umělců zaměřených na poetiku současné technické civilizace. Vedle prací Františka Hudečka, Kamila Lhotáka, Františka Grosse nebo Jana Smetany, je zde zastoupen také nejmladší člen skupiny, významný představitel brněnské poválečné malby 20. století, Bohumír Matal. Bohumír Matal - Postava s bicyklem (Z cyklu Člověk ve městě a město v člověku), 1948 Matal se narodil 13. ledna 1922 v Brně, kde také v letech 1937-1941 vystudoval Školu uměleckých řemesel u prof. E. Hrbka a F. V. Süssera. V říjnu 1941 byl deportován do pracovních táborů v Lohbrücku poblíž Breslau a později do Oswitzu, kde pracoval v řetězárně. Ihned po návratu z internace se naplno vrhl do středu výtvarného dění. Roku 1945 se postupně stal členem Umělecké besedy, Spolku výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců země Moravsk...
Komentáře
Okomentovat