Návrat v návratu Adrieny Šimotové a Jiřího Johna

Výstava v jihlavské galerii se snaží naznačit propojení tvorby Jiřího Johna s tvorbou jeho životní partnerky Adrieny Šimotové. Ač se každý vyjadřoval svým výtvarným jazykem a svou pozornost zaměřoval na jiná témata, přece je zde cítit určitá jemná, éterická propojenost. Jiří John zemřel předčasně a pro Adrienu Šimotovou byla jeho smrt ostrým a bolestným zlomem. Po zbytek života se vracela k oné bytostné esenci, která jejich tvorbu činila blízkou. Svým dílem tak částečně rozvíjela i ducha jeho tvorby.



Absence skutečné hmotné předlohy, hledání otisku, vzpomínky, toho, co zůstane. To je jedna z důležitých linií její tvorby. Možná lze považovat za příznačné, že i jihlavská výstava zůstává pro návštěvníky, díky mimořádným okolnostem současné pandemie, nedostupná. Lze ji pouze vyciťovat na dálku… hledat její esenci. Doufejme, že i po této průpravě k hlubšího pochopení tvorby obou autorů, si budeme moct toto intuitivní ohledávání po čase ověřit smyslovým vjemem při fyzické návštěvě výstavy.





Daniel Novák / ředitel OGV

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ze sbírek... Nataša Gollová

Obrázek
Opět bychom Vás chtěli pozvat do stálé expozice OGV v Jihlavě. Vedle dříve představeného Sychrova obrazu herečky Marie Burešové jsme již zmínili také portrét Josefa Šímy (1891-1971), zobrazující další významnou herečku Natašu Gollovou (27. 2. 1912, Brno – 29. 10. 1988, Praha). Josef Šíma, Nataša Gollová, 1932, tužka, olej, plátno, OGV v Jihlavě Obraz galerie získala v roce 1995 ještě pod původním názvem „Imaginární podobizna“, až později se ukázalo, že tato záhadná ženská tvář patří jedné z největších hvězd českého prvorepublikového a protektorátního filmu. Nataša byla mimořádně a všestranně nadaná – plynně mluvila anglicky, rusky, francouzsky a německy, zajímala se o literaturu, velmi dobře hrála na klavír, jezdila na koni a navštěvovala baletní školu. V roce 1932 se v Paříži zúčastnila jako členka tanečního souboru mezinárodní choreografické soutěže, kde v roli „Ptáka snů“ účinkovala v baletním představení „Podvečer parného dne“, za něž tehdy soubor získal bronzovou medaili. Por
Další informace

...z výstavy Sochy mluví: Hana Wichterlová-Stefanová

Obrázek
Hana Wichterlová (2. 3. 1903 – 29. 8. 1990) se narodila do početné rodiny prostějovského průmyslníka. Socha Údiv vznikla během jejího studia v ateliéru Jana Štursy. O tom, že postavení žen v době, kdy se jim Akademie otevřela, mělo k rovnoprávnosti daleko, vypovídá vzpomínka Hany Wichterlové: „Štursa si mě zavolal na konci roku – no, vy byste si zasloužila první cenu, ale já vám ji nemůžu dát, protože chlapci by se na mě moc zlobili, to by mně neodpustili, že jsem dal první cenu ženské, to je jedna věc a za druhé je to spojeno s finanční odměnou, a tu vy nepotřebujete“. Na pozdější otázku, co autorku vedlo k tomuto tématu, Hana Wichterlová odpověděla: „Nějak vyjádřit vztah ke kráse přírody. Asi nic jiného.“ Toto téma, které svou zkušeností prohlubovala, ji provázelo celý život. Hana Wichterlová-Stefanová - Údiv, 1924, mramor  Po studijním pobytu v Paříži byla přijata do spolku Mánes, účastnila se několika výstav, ale bujarému uměleckému životu se vyhýbala, stáhla se do pozadí. Její
Další informace

(Ne)poučitelný autodidakt

Obrázek
Rozhovor se sochařem, (architektem)* a grafikem Jiřím Příhodou  S Jiřím Příhodou jsme se setkali v jihlavské galerii, když připravoval vizuální styl výstavy Adrieny Šimotové a Jiřího Johna. Následovala pracovní korespondence a komunikace po mailu (grafika pro jihlavskou výstavu vznikala za Atlantikem). Náročný výstavní projekt přerušila první protipandemická opatření.  Situace se od jara roku 2020 změnila i nezměnila. Korespondence též probíhá mezi dvěma kontinenty s tím rozdílem, že Jiří Příhoda tráví již rok v lock-downu, jak se již vžilo říkat i v českých zemích.  „Nyní mám větší obavy o vás doma“, píše Jiří Příhoda v jednom z březnových e-mailů „co se to tam proboha děje?“ Světová média reflektují právě kulminující epidemiologickou situaci v naší zemi. Vista Mars; 2017–2019 /někdy publikován pod pracovním názvem mPOD (příbytek pro Mars)/; obytný modul pro Mars ve veřejném prostoru v administrativním areálu Rustonka s 360° videoprojekcí skutečné krajiny planety Mars (převzato z NASA
Další informace