...z výstavy Sochy mluví: Marta Jirásková
Generace sochařky Marty Jiráskové (1898–1981) prošla zkušeností obou světových válek. V roce 1918 ukončila Marta studium na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Drahoňovského. Spolu s Mary Duras se staly prvními studentkami přijatými na Akademii výtvarných umění (do zestátnění školy v roce 1918 AVU ženy nepřijímala), obě studovaly u profesora Jana Štursy. Marta Jirásková zahájila svou samostatnou uměleckou dráhu ročním stipendijním pobytem v Paříži, kde mimo jiné navštěvovala přednášky Františka Kupky.
Marta Jirásková, Dívka (Ženský půlakt, Půlakt I.), 1927, pálená hlína
Před první světovou válkou se Praha zejména díky J. V. Myslbekovi stala jedním z významných sochařských center. Po válce bylo na co navazovat a také vůči čemu se vymezovat. "Doba se rozlomila", prohlašuje ústy Karla Teigeho umělecký spolek Devětsil v roce 1920. Marta Jirásková si však jde svou vlastní cestou, zpočátku inspirovanou francouzským neoklasicismem. Na neutrálním území svého ateliéru, kam jen z dálky doléhají umělecké výzvy či zuření válek, naslouchá portrétovaným osobnostem a do hlíny otiskuje to podstatné z jejich vnější podoby. Především se ale snaží postihnut hluboké otázky té které lidské duše. Figury dívek, portréty (nejen slavných) žen, dětí a někdy celých generací rodin jsou sochařčinými životními tématy. Jako členka Umělecké besedy pravidelně vystavuje, ve třicátých letech zažívá určitou popularitu.
Jedním z portrétovaných byl i její dlouholetý přítel Jan Zrzavý. Marta Jirásková měla ve zvyku si své podobizny během práce fotit a srovnávat s modelem. Účelem tohoto procesu však nebyla věrná kopie zevnějšku, ale prolnutí duchovní a tělesné podstaty zobrazované osobnosti. V roce 1927 vzniká, dnešním slovníkem "kultovní" plastika Dívka (Ženský půlakt, Půlakt I.), která podobně jako Zrzavého portrét přinese Martě Jiráskové mezinárodní uznání. Po válce realizuje například pamětní desku Karoliny Světlé, domovní znamení pro kladenské sídliště, portrétní bustu Emy Destinové nebo figuru Mládí, rozvíjející autorčin "kánon" stojícího dívčího aktu.
Historička umění Hana Volavková charakterizuje Martu Jiráskovou jako laskavou bytost, která se snaží každého potěšit. Z jejích portrétů žen sálá radost, životní energie. Z portrétovaných osobností se často stávají přátelé. Součástí práce sochařky je vnitřní souzvuk s modelem, ať už živým, nebo rekonstuovaným z fotografií, filmů, vzpomínek. V šedesátých letech zasáhnou sochařku odchody mnoha jejích přátel. Tvoří posmrtné portréty. Dva roky pracuje na bustě svého zesnulého muže, architekta Josefa Havlíčka. "Modeluje" rovnou v sádře, přidává tenké vrstvy, jinde sochu opracovává jako skulpturu. Snaha po zjednodušování formy vygraduje ve figuře Kouzelná flétna, jejíž aktuálnost na výstavě v Hukvaldech (1978) překvapivě zastíní i mladé tvůrce. Specifická stylizace či zdánlivá chyba – ovšem podložená autorčinou dlouholetou zkušeností a hlubokým porozuměním zákonům hmoty a prostoru – naopak zážitek zintenzivňuje.
Těm, kdo dovedou naslouchat očima a s otevřenou myslí zdánlivě prostému hlasu, vydají díla Marty Jiráskové nečekané poklady. A čtenáři, který dočetl tento předlouhý text (na web? až běda!) upřímně gratuluji.
Jedním z portrétovaných byl i její dlouholetý přítel Jan Zrzavý. Marta Jirásková měla ve zvyku si své podobizny během práce fotit a srovnávat s modelem. Účelem tohoto procesu však nebyla věrná kopie zevnějšku, ale prolnutí duchovní a tělesné podstaty zobrazované osobnosti. V roce 1927 vzniká, dnešním slovníkem "kultovní" plastika Dívka (Ženský půlakt, Půlakt I.), která podobně jako Zrzavého portrét přinese Martě Jiráskové mezinárodní uznání. Po válce realizuje například pamětní desku Karoliny Světlé, domovní znamení pro kladenské sídliště, portrétní bustu Emy Destinové nebo figuru Mládí, rozvíjející autorčin "kánon" stojícího dívčího aktu.
Historička umění Hana Volavková charakterizuje Martu Jiráskovou jako laskavou bytost, která se snaží každého potěšit. Z jejích portrétů žen sálá radost, životní energie. Z portrétovaných osobností se často stávají přátelé. Součástí práce sochařky je vnitřní souzvuk s modelem, ať už živým, nebo rekonstuovaným z fotografií, filmů, vzpomínek. V šedesátých letech zasáhnou sochařku odchody mnoha jejích přátel. Tvoří posmrtné portréty. Dva roky pracuje na bustě svého zesnulého muže, architekta Josefa Havlíčka. "Modeluje" rovnou v sádře, přidává tenké vrstvy, jinde sochu opracovává jako skulpturu. Snaha po zjednodušování formy vygraduje ve figuře Kouzelná flétna, jejíž aktuálnost na výstavě v Hukvaldech (1978) překvapivě zastíní i mladé tvůrce. Specifická stylizace či zdánlivá chyba – ovšem podložená autorčinou dlouholetou zkušeností a hlubokým porozuměním zákonům hmoty a prostoru – naopak zážitek zintenzivňuje.
Těm, kdo dovedou naslouchat očima a s otevřenou myslí zdánlivě prostému hlasu, vydají díla Marty Jiráskové nečekané poklady. A čtenáři, který dočetl tento předlouhý text (na web? až běda!) upřímně gratuluji.
Ilona Staňková / kurátorka OGV
úvěrová společnost, která mi poskytuje půjčku ve výši 5 000 000,00 USD, když ostatní investoři půjčky zanedbali moji nabídku, ale pan benjamin lee mi poskytl úspěšnou půjčku. Jsou přímo zapojeni do financování půjček a projektů z hlediska investic. poskytují finanční řešení společnostem a jednotlivcům, kteří hledají přístup k fondům kapitálových trhů, mohou vám pomoci financovat váš projekt nebo rozšířit vaše podnikání .. e-mailový kontakt :::: také 247officedept@gmail.com nebo napište na číslo whatsapp na + 1- ( 989-394-3740)
OdpovědětVymazat